|
|
Hodnocení nástupu a doby trvání fáze kvetení u vybraných druhů polních plevelů
Trefil, Daniel ; Holec, Josef (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Plevele jsou v zemědělství chápány převážně jako škodlivý organismus při pěstování kulturních rostlin. Na druhou stranu plevele poskytují potravu pro bezobratlé živočichy, kteří se živí pylem a nektarem. Plodiny ji nemohou dlouhodobě poskytovat, protože kvetou synchronizovaně. Plevele kvetou během vegetačního období kontinuálně a v této fenologické fázi nalézáme různé druhy po celé vegetační období. Pro hmyz tak poskytují stabilní zdroj potravy.
Cílem předkládané práce bylo stanovit počátek rozkvětu a délku trvání fáze kvetení u vybraných druhů polních plevelů. Hodnoceny byly plochy areálu Pokusného a demonstračního pozemku FAPPZ, přilehlé plochy a demonstrační parcelky se vzácnějšími druhy plevelů, které se na pozemku přirozeně nevyskytují. Soupis kvetoucích druhů byl prováděn v týdenním intervalu. Monitoring byl zahájen v 9. kalendářním týdnu po odeznění mrazů, poté pozorování pokračovalo až do 48. kalendářního týdnu. Celkem bylo pozorováno 160 druhů polních plevelů, z čehož se 67 druhů vyskytovalo v demonstračních parcelkách.
Bylo zjištěno, že nejdříve rozkvétají fotoperiodicky neutrální druhy, převážně ze skupiny jednoletých ozimých plevelů, následovány jsou jednoletými efemérními plevely. Mezi pozdně rozkvétající druhy řadíme především zástupce pozdně jarních plevelů, ale také některé druhy vytrvalých plevelů.
Již v prvním týdnu pozorování kvetlo 11 druhů plevelů, postupně toto číslo stoupalo až do maximálního počtu 118 druhů ve 27. kalendářním týdnu, poté rostlinné druhy přirozeně ubývaly. Nově kvetoucí druhy byly zaznamenávány až do 36. kalendářního týdne, od této doby se už žádný nově rozkvétající zástupce nevyskytl.
Statisticky bylo prokázáno, že plevele rozdělené do skupin dle vytrvalosti mají ve většině případů rozdílný počátek rozkvětu. Délka kvetení sledovaných plevelných druhů se lišila podle systematického zařazené do čeledí.
|
|
|
Sledování doby kvetení vybraných druhů polních plevelů
Suran, Pavel ; Holec, Josef (vedoucí práce) ; Kolářová, Michaela (oponent)
Květy mají nenahraditelnou úlohu v pohlavním rozmnožování rostlin. Zároveň nabízejí potravu velkému množství hmyzích druhů, jak opylovačům, tak dospělcům parazitoidů. Tyto druhy jsou závislé na tom, kdy rostlinné druhy začínají kvést a jak dlouho kvetou, zároveň jsou některé druhy hmyzu závislé i na druhové diverzně kvetoucích rostlin. Proto je důležité monitorovat dobu kvetení jednotlivých druhů polních plevelů.
Fáze kvetení roslin je mimo jiné spouštěna teplotou a vlhkostí s tím, že některé druhy vyžadují jiné hodnoty těchto faktorů, než jiné druhy. Začátek a délka kvetení polních plevelů by tedy měl odpovídat určitému vývoji teplot a srážkek v pozorovaném období. Monitoring proběhl v roce 2015 a zájmovým územím byly Demonstrační a pokusné pozemky Fakulty Agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. V období monitoringu byly v každém týdnu zaznamenány právě kvetoucí druhy polních plevelů.
V této práci bylo provedeno vyhodnocení začátku a konce doby kvetení jednotlivých druhů plevelných rostlin, které byly pozorovány na zájmovém území. V průběhu kvetení rostlin byly u některých druhů zaznamenány intervaly, ve kterých rostliny přestali kvést. Tyto intervaly byly také zhodnoceny. Bylo zjištěno, že většina rostlin vykvétajících na jaře vykvetla zhruba o jeden až dva měsíce dříve. Rostliny schopné kvést i při nižších teplotách, nebo při mírných mrazech, kvetly až dlouho do pozního podzimu, případně až do prosince. Rostliny začínající kvést v létě nebyly významně ovlivněny teplotním nárůstem prvních měsíců. Některé z těchto rostlin měly problém s velmi vysokými teplotami v létě, kdy přestaly kvést úplně, nebo vykvetly znovu až po skončení tohoto teplého období.
|
|
|
Optimalizace ekologického zemědělství a vybraných agroenvironmentálních opatření s důrazem na ochranu přírody a krajiny
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Praha ; Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha ; Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc ; Bioinsitut, Olomouc ; Novák, Pavel ; Pražan, Jaroslav ; Kuras, Tomáš ; Šarapatka, Bořivoj
Projekt se zaměřuje na současné ekologické zemědělství a na vybraná agroenvironmentální opatření s cílem zkvalitnění systému a posílení přínosů pro ochranu přírody a krajiny. Projekt ve své experimentální i aplikační části přináší návrhy optimalizace ekologického zemědělství a vybraných agroenvironmentálních opatření, prospěšné pro ochranu přírody a krajiny. Výsledky řešení budou aplikovatelné i v zemědělství konvenčním, zvláště budou vhodné pro chráněné oblasti. V roce 2009 vznikla první verze návrhu agroenvironmentálních opatření: ochrana půdy, její produkční funkce a funkcí environmentálních. Byla zkoumána fenologie rostlin jako náhrada plošných termínů seče travních porostů. Proběhl floristický, vegetační a zoologický výzkum s cílem zvýšení diverzity travních porostů na pozemcích vybraných farem.
|
|
|
Optimalizace ekologického zemědělství a vybraných agroenvironmentálních opatření s důrazem na ochranu přírody a krajiny
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Praha ; Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha ; Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc ; Bioinsitut, Olomouc ; Novák, Pavel ; Pražan, Jaroslav ; Kuras, Tomáš ; Šarapatka, Bořivoj
Projekt se zaměřuje na současné ekologické zemědělství a na vybraná agroenvironmentální opatření s cílem zkvalitnění systému a posílení přínosů pro ochranu přírody a krajiny. Projekt ve své experimentální i aplikační části přináší návrhy optimalizace ekologického zemědělství a vybraných agroenvironmentálních opatření, prospěšné pro ochranu přírody a krajiny. Výsledky řešení budou aplikovatelné i v zemědělství konvenčním, zvláště budou vhodné pro chráněné oblasti. V problematice pedologie byla věnována pozornost především erozi a úbytku organické hmoty v půdě. Byly studovány vytypované farmy a prováděn botanický průzkum, který ovlivňuje návrh hospodaření. Průzkum společenství bezobratlých vyústil v doporučení ponechat neposečené lemy po celé vegetační období a určení jejich nejvhodnější pozice. Ornitologický výzkum prokázal prospěšnost na loukách, na kterých byly zastoupeny keře a stromy a na loukách s pozdní sečí. Dále bylo prokázáno, že je možné zabezpečit hnízdiště chřástala v jeho preferovaném biotopu. Byly dopracovány návrhy na odpovídající agroenvironmentální opatření založené na získaných přírodovědných poznatcích.
|
|
|
Možnosti rozšíření agrobiodiverzity na orné půdě v ekologickém zemědělství díky využití genových zdrojů jarních pšenic
JANČÍKOVÁ, Lucie
Předložená diplomová práce, jejímž cílem bylo vyhodnocení možností využití vybraných odrůd pšenice seté (Triticum aestivum L. a Triticum dicoccum Schrank) v ekologickém zemědělství s ohledem k možnosti rozšíření agrobiodiverzity na orné půdě, navazuje na předchozí bakalářskou práci. Východiskem pro její zpracování byl výběr 12 odrůd na základě předchozího screeningu. Na pokusném pozemku JU ZF v Českých Budějovicích a VURV, v.v.i. byly poté založeny přesné maloparcelkové pokusy (2007-2008) s šesti genetickými zdroji pšenice dvouzrnky a šesti odrůdami pšenice seté (4 staré a krajové odrůdy, 2 odrůdy moderní - kontrolní) a vyhodnoceny vybrané morfologické, biologické, hospodářské a jakostní parametry. Z výsledného hodnocení je patrné, že genetické zdroje pšenice mají řadu pozitivních, ale i negativních vlastností. Rychlost růstu, výška rostliny nebo tvar trsu pozitivně přispívá ke zvýšení konkurenční schopnosti vůči plevelům. Na druhou stranu hospodářské vlastnosti, jako sklizňový index, produktivita klasu nebo celková úroveň výnosu je v případě jednotlivých odrůd vysoce variabilní a na snížené úrovni oproti moderním kontrolním odrůdám. Pšenice dvouzrnka ale v systému se sníženými vstupy poskytuje jakostní zrno (vysoký obsah proteinu), které je ale vhodné pro jiné, než klasické pekařské zpracování (nízká bobtnavost bílkovin, vyjádřená Zelenyho sedimentačním testem). Z těchto důvodů se jedná o plodinu vhodnou pro ekologické zemědělství a její pěstování zároveň přispívá k rozšíření agrobiodiverzity na orné půdě.
|
host ::
RSS.